|
|
Metody značení těla a potravy hmyzu a jejich využití u včel (Anthophila)
Macháčková, Lenka
Metody zna ení p edstavují asto nezbytnou sou ást ady studií, které se zabývají biologií hmyzu. Tyto zna ící techniky mnohdy p edstavují jedinou možnost, jak získat nové a d ležité informace. V první ásti práce se zabývám individuálním zna ením, které bylo využito pro ozna ení samotá ských v el a jejich hnízd jakožto prost edku získání informací o hnízdní dynamice samic žijících na hnízdišti v agregaci. Práce ukazuje, že samice se v hnízdech m ní velmi asto a b žn u všech ty ech studovaných druh . Avšak velké procento obsazení hnízda samicí nastalo až po jeho opušt ní p edchozí majitelkou. Pouze ást ze všech hnízd na hnízdišti byla skute n usurpovaná. Pravé usurpace reprezentují tedy spíše minoritní ást pozorovaných zm n majitel v hnízdech. V ely p ekvapiv asto opouští svá hnízda a zakládají nová. Díky astému st ídání majitelek v hnízdech dochází k astým kontakt m samic na hnízdišti. Velká tolerance v el v i sob , spolu s p ekvapivou tolerancí usurpací a nízkou agresivitou, tak m že p edstavovat možnou cestu ke vzniku komunálního spole enství v el a jiných typ sociálního chování. V druhé ásti práce se potom zam uji na možnosti ozna ení potravy u v el. Efektivita využívání pylu a cukru v kolonii eusociálních v el nejsou dosud pln pochopeny. Zkoumání složitosti nutri ního toku v kolonii však vyžaduje...
|
|
|
Metody značení těla a potravy hmyzu a jejich využití u včel (Anthophila)
Macháčková, Lenka ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent) ; Hanus, Robert (oponent)
Metody zna ení p edstavují asto nezbytnou sou ást ady studií, které se zabývají biologií hmyzu. Tyto zna ící techniky mnohdy p edstavují jedinou možnost, jak získat nové a d ležité informace. V první ásti práce se zabývám individuálním zna ením, které bylo využito pro ozna ení samotá ských v el a jejich hnízd jakožto prost edku získání informací o hnízdní dynamice samic žijících na hnízdišti v agregaci. Práce ukazuje, že samice se v hnízdech m ní velmi asto a b žn u všech ty ech studovaných druh . Avšak velké procento obsazení hnízda samicí nastalo až po jeho opušt ní p edchozí majitelkou. Pouze ást ze všech hnízd na hnízdišti byla skute n usurpovaná. Pravé usurpace reprezentují tedy spíše minoritní ást pozorovaných zm n majitel v hnízdech. V ely p ekvapiv asto opouští svá hnízda a zakládají nová. Díky astému st ídání majitelek v hnízdech dochází k astým kontakt m samic na hnízdišti. Velká tolerance v el v i sob , spolu s p ekvapivou tolerancí usurpací a nízkou agresivitou, tak m že p edstavovat možnou cestu ke vzniku komunálního spole enství v el a jiných typ sociálního chování. V druhé ásti práce se potom zam uji na možnosti ozna ení potravy u v el. Efektivita využívání pylu a cukru v kolonii eusociálních v el nejsou dosud pln pochopeny. Zkoumání složitosti nutri ního toku v kolonii však vyžaduje...
|
|
|
Neinvazivní metody individuální identifikace plazů
KROUFKOVÁ, Michaela
Plazi jsou častou skupinou živočichů používanou k různým výzkumům. U těchto výzkumů je třeba rozpoznávat jedince v populacích, k čemuž se často používají invazivní identifikační metody. Tyto metody negativně zasahují do života jedinců a mohou způsobit až jejich úhyn. Z těchto důvodů vznikají tzv. individuální neinvazivní metody identifikace, které napomáhají k lepšímu zacházení se zkoumanými jedinci a k jejich snadnému a levnému rozpoznávání. Jde o snadné a rychlé metody, u kterých se používá morfologických znaků jedinců a jejich přirozených zvláštností ve znacích těla (jizvy, skvrny). Důležitou metodou je fotografická identifikace s pomocí I3S fotografického systému (Interactive Individual Identification System), která využívá důležitých plazích znaků, stejně jako se využívá otisků prstů u lidí. V této práci naleznete přehled studií zabývajících se těmito neinvazivními metodami, které by měly vylepšit identifikaci individuí plazů a zacházení s nimi. A především tato práce obsahuje druhy plazů, u kterých jsou tyto metody úspěšně používány a přehled morfologických znaků, podle kterých se identifikace provádí.
|
|
|
Studie prostorové aktivity lesních druhů savců obývajících remízy v zemědělské krajině se zaměřením na využívání okolních potravních zdrojů.
HAVLOVÁ, Jitka
Fragmentací biotopů od 50. let 20. století došlo na území České republiky ke vzniku množství izolovaných lesních remízů se sníženou dostupností potravy pro mnohé lesní savce. Ti se však těmto změnám dokázali přizpůsobit, například migrací za potravou do zemědělsky využívaných ploch. Hlavním cílem této diplomové práce bylo zjistit opakovanými odchyty početnost a prostorovou aktivitu myšice křovinné (Apodemus sylvaticus) a norníka rudého (Myodes glareolus) ve dvou lesních remízech a porovnat tyto druhy a remízy mezi sebou. Dále se práce zaměřila na zhodnocení významu přilehlých zemědělských kultur pro tyto dva druhy drobných savců. Součástí práce bylo i porovnání několika různých metod značení hlodavců v terénu. Data pro zjištění prostorové aktivity myšice křovinné a norníka rudého byla získána metodou zpětných odchytů (CMR). Prostorová aktivita se podle předpokladu u těchto dvou druhů drobných savců liší. Větší pohyblivost po remízu projevily myšice. Norníci při svém pohybu preferovali místa s větší pokryvností bylinného patra. Vybíhání zvířat z remízu do okolního prostředí se lišilo i v rámci remízů. Okolo remízu Samota projevily větší disperzi do prostředí myšice, zatímco u remízu Hejtman byli ve vybíhání aktivnější norníci. Jejich pohyb byl zaměřen směrem do vojtěško-jetelového pole. Oba dva druhy z remízu Samota vybíhali nejvíce do míst s hustou pokryvností bylinného patra, pravděpodobně z důvodu větší potravní nabídky a lepší ochrany před predátory. Nejúčinnější metodou značení hlodavců se ukázalo být označování ušních boltců pomocí náušnic. Jako druhou metodu bych volila označování ušních boltců pomocí výstřižků tkáně.
|
host ::
RSS.